Legislativa

Legislativa, evropské, národní a regionální programy čisté mobility

Cílem dopravní politiky EU je konkurenceschopná, bezpečná k životnímu prostředí šetrná doprava.

V Evropském měřítku jsou odpovědným institucemi:

Evropská komise – Generální ředitelství pro dopravu a energetiku
Rada EU – Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku
Evropský parlament – Výbor pro dopravu a cestovní ruch

V národním měřítku jsou odpovědnými institucemi:

Ministerstvo dopravy ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Ministerstvo životního prostředí ČR

Strategickým dokumentem čisté mobility pro Českou republiku je „Národní akční plán čisté mobility“ pro období 2015 – 2018 s výhledem do roku 2030, který vznikl v součinnosti výše jmenovaných ministerstev. Jeho znění schválila na svém jednání dne 20. 11. 2015 vláda ČR. Zabývá se elektromobilitou, CNG, LPG a okrajově i vodíkovou technologií.

Vychází ze strategických vládních dokumentů pro oblast, dopravy, energetiky a životního prostředí, jimiž jsou:

Státní energetická koncepce
Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050
Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020
Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020
Národní program snižování emisí

Klade si za cíl:

omezení negativních dopadů dopravy na životní prostředí
snížení závislosti na kapalných palivech

V Národním akčním plánu čisté mobility je vyjádřena vůle vlády ČR podpořit využívání alternativních paliv v dopravě.

Je zde avizována např. řada výhod pro majitele elektromobilů, jako nižší cena dálniční známky, parkování na placených parkovištích zdarma, možnost využívání jízdních pruhů pro autobusy či finanční příspěvek na nákup elektromobilu. Rozrůst by se měla díky podpoře ze státního rozpočtu i síť dobíjecích stanic, jejichž počet by měl během pěti let stoupnout na 1300.

Podpora čisté mobility u nás v zemích západní Evropy

Celá řada západoevropských států se může pochlubit definovanou strategií pro elektromobilitu. Dosažení stanovených cílů je podporováno různými prostředky, které bychom mohli pro přehlednost rozčlenit do tří základních oblastí:

podpora vědy a výzkumu
podpora budování infrastruktury
podpora koncových zákazníků

Norsko

Se štědrou podporou elektromobility ze strany státu se setkáme i v Norsku, které si stanovilo velmi ambiciózní cíl: po roce 2025 by mělo být každé nově prodané auto elektrifikované, nejlépe čistě elektrické. Norská vláda přispívá na nákup nově zakoupených elektromobilů částkou ve výši rozdílu mezi cenou elektromobilu a vozem na benzínový či naftový pohon a nabízí uživatelům elektromobilů celou řadu výhod: vyjmutí z povinnosti platit silniční daně a registrační poplatky, osvobození nových elektromobilů od DPH i daní z prodeje, nulové poplatky za mýto, bezplatné parkování, možnost využívat pruhů vyhrazených pro MHD apod. Tyto skutečnosti se již nyní pozitivně odráží ve statistikách. V březnu 2016 přesáhl počet registrovaných elektromobilů a hybridních automobilů 60 % všech registrací (z celkového počtu 13875 registrovaných vozidel).

Nizozemsko

Stejný cíl jako Norsko si stanovilo i Nizozemsko: po roce 2025 zde bude možné koupit pouze elektrická auta nebo plug-in hybridy. Od roku 2015 by neměla být vzdálenost k nejbližší rychlodobíjící stanici větší než 50 km.

Víte, jaká je třetí země, která se zavázala v blízké budoucnosti, konkrétně od r. 2030, k prodeji výlučně ekologických vozidel? Tentokrát se nejedná se o žádnou západoevropskou zemi, nýbrž o Indii. Cena elektromobilů by se neměla lišit od ceny vozidel poháněných benzínem nebo naftou. Vzniklý rozdíl by majitelé elektromobilů postupně doplatili formou jakési daně, která by se pohybovala do výše rozdílu mezi cenou elektřiny a kapalných paliv potřebných pro provoz vozidla.

Německo

V Německu jezdí v současné době kolem 55.000 elektromobilů s tím, že více než 23 tisíc z nich bylo registrováno v průběhu roku 2015. Je zde vybudována i odpovídající infrastruktura: 5.836 veřejných dobíjecích stanic ve více než 900 městech a obcích.

Německá vláda se chystá tento pozitivní vývoj podpořit a do elektromobility investovat miliardu eur. Více než polovina této částky by měla putovat ke koncovým zákazníkům ve formě dotací na nově zakoupené vozy. Pro příklad: příspěvek na nový elektromobil v ceně do šedesáti tisíc eur se bude pohybovat do čtyř tisíc eur, u hybridního auta do tří tisíc eur.

Velká Británie

První dotační program na podporu elektromobility byl ve Velké Británii vyhlášen v roce 2011. Jelikož byl výsledkem tohoto programu prozatím nákup 50 tisíc nízkoemisních vozidel a cílem je číslo dvojnásobné, byla jeho platnost následně prodloužena do roku 2018 (místo původního ukončení v únoru 2016).

Příspěvek státu na koupi automobilu s elektrickým pohonem zde činí až 4 500 liber (cca 160 000 Kč) s tím, že automobily s bezemisním dojezdem více než 70 mil (cca 110 km), včetně palivočlánkových automobilů, získají dotaci v plné výši a vozidla s kratším bezemisním dojezdem (zpravidla hybridní vozidla), získají dotaci ve výši 2 500 liber (cca 89 000 Kč). Zájemci mohou zároveň dostat dotaci na pořízení domácí dobíjecí stanice, a to ve výši 500 liber (cca 18 000 Kč). V britských podmínkách to představuje cca polovinu nákladů na instalaci takovéto stanice.

Strategickým záměrem vlády Velké Británie je docílit do roku 2050 bezemisního pohonu u téměř všech osobních a užitkových automobilů.

Francie

Od 1. dubna 2015 má ve Francii nárok na státní příspěvek každý, kdo se rozhodne vyměnit dieselový automobil starší 13 let za elektromobil, a to ve výši od 500 do 10 000 € (cca od 13 500 do 270 000 Kč). Příspěvek na hybridní automobil zde činí až 6 500 € (cca 176 000 Kč). V roce 2015 bylo, i díky této podpoře, ve Francii nově zaregistrováno 17 266 elektrických vozidel.

Česká republiky

Česká republika má za západní Evropou několik let zpoždění. V roce 2015 bylo v ČR zaregistrováno pouze 268 elektromobilů, což je 0,12 procenta z celkového počtu (260 857) nově přihlášených. Jednalo se zejména o model MNW i3.

S výraznějším nárůstem elektromobility v ČR se počítá až po roce 2030, kdy by se měly elektromobily na celkovém počtu nově prodaných vozů podílet 20 % a jejich počet na silnicích by se měl pohyboval okolo 250000.

EVROPSKÝ TÝDEN MOBILITY

Evropský týden mobility je kampaní zaměřenou na udržitelnou městskou mobilitu, která za podpory Evropské komise probíhá každoročně ve dnech 16. – 22. září. Od roku 2002 se v tomto týdnu evropská města a obce snaží upozornit na problémy související s narůstající automobilovou dopravou a vyjádřit podporu alternativním druhům dopravy. Za tímto účelem jsou např. organizovány cyklojízdy, otevírány nové cyklostezky, městská hromadná doprava je zdarma apod. Cílem ovšem nejsou tyto jednorázové akce, nýbrž osvěta a zavedení dlouhodobých opatření, směřujících ke zlepšení ovzduší a snížení koncentrace CO2. Symbolickým vyvrcholením Evropského týdne mobility je EVROPSKÝ DEN BEZ AUT, který se zpravidla koná 22. září.